Edit
Řeka Edit
Začal bych slovy
z kraje deštivého srpna
Pokračuji větou
Na mokré trávě a neměl sem v hlavě
Dále jen básní
Rozložený stůl a na něm
po kapkách polibky
Svedl sem je k sobě do průsvitné řeky Edit
strhnut proudem po ní plul
pryč do dálky
Na břehu z modřínů
zůstal na rozloučenou můj kredit
už je mi na nic, ta pocta anarchisty a snílka
teď když po hravých vlnkách
toužím doplout k cíli
Přes krkolomné E
po spáduplném d říkám i volně stéká
trpělivostí mému věku vlastní
zdolávám, t na vrcholu srdce šílí
volný pád,ohlednutí vzad
ne, nebudu se vracet
Na konci vodopádu Edit
než hrana stolu ustřihla mi její usměvavou tvář
spatřil jí na chvíli, začal sem, vědomí ztrácet
ulehl já v mokré trávě pod rozložený stůl
a čekal na nový déšť, nové vzkříšení
někdo se mne dotkl mokrými ústy
já se sotva pohnul
pak začala pršet slova, nebyla zrovna špatná, byla k zbláznění
když sem otevřel oči, přede mnou zhmotněl
proudivý cit Edit
Vlasy z blondu