Má básnická kariera
Když jsem byl na vojně, tak nějak nejen abych se uvolnil a odreagoval od skutečnosti, začal se jen tak mimoděk skládat básničky, dneska když na ně koukám tak si říká je to možný, takový hovadiny. Velkou pravdou je, že, každý básník by měl psát nejdříve do šuplíku a po čase se do něho vrátit, nemá co s tím ztratit naopak získat, zjistí, že to jinak zní, něco změní, ale říkám na nejvýš třikrát, pak je to nekoneční boj. Pro příklad nechť slouží tato moje básnička přepracovaná víc než třikrát a koneční výsledek je úplně jiný. Přikládám. Pak když po vojně sem se, vytrvale domáhal uznání, v různých časopisech, tak mi bylo doporučováno, abych vůbec nepsal, protože pravdou bylo, že můj pravopis, nestál za nic ale mněl sem pořád kolem sebe okruh svých čtenářů, které spíš zajímal děj než nějaká chyba. Už sem se zlepšil, díky tomu, že mám dnes počítač, který za mě udělá opravy ne všechny, pak použiji internet a tak sem rád, že sem neposlechl ty redaktory a vytrval. Dokonce na jednom setkání s jistým známým básníkem s Brna, v literárním kroužku sem dostal za jednu básničku pochvalu, to že má básník psát do šuplíku, to mám od něho a ještě, abych nepoužíval laciné rýmy, paní, spaní, slunce, ruce, sny, dny, a jiné podobné a já k tomu přidávám láska, páska, vůbec by se mnělo s láskou v básničkách šetřit, protože ta opravdová je vzácná a není v žádném případě laciná, slovo milovat, je to samé, každý kdo píše v každé druhé třetí básničce tyto slova je pro mě sňatkoví podvodník, já vím že někdy básník sklouzne k lacinému rýmu i já to dělal když sem začínal, dnes se snažím se tomu vyhnout, nebo takovým jednoduchým rýmem, báseň odlehčit. Vždyť není krásnější, když tu lásku a to milování musí čtenář v jinotajích hledat, aby si jí přečet dvakrát, třikrát a pak si řekne je to krásný, nebo naopak protože ne všechno se povede. Napsal sem 199 básniček na ženská jména s Československého kalendáře, a jestli se slovo láska a miluje, objeví v patnácti básničkách, je to moc a když se objeví, nenásleduje laciný rým. Nejsem žádný Zabrana, spíš Hrubín ale stejně sem od něho Jakobovou noc nedočet byla na mě moc složitá, ale Srpnovou Neděli, Romanci pro křídlovku, to jsou krásné srozumitelné věci a když čtu básničku třeba teď to přeženu o koňovi a hlavní postavou je sněhulák, tak je to špatný, pro mě básnička by mněla být srozumitelná, ne však jednoduchá, ba co ví prostoduchá, jestli je taková tak básník postrádá fantazii a je bez invence, ale pořád je to dobře je to jak muzice pokud se najde posluchač který to ocení příjme pak i to má smysl.