Proti proudu
Proti proudu
Proti proudu, chci vzít svůj život a dojít na začátek, do mé porodnice kdy sem se poprvé na dech a začal psát svůj příběh, který má nádech tragedie, ale hodně toho špatného sem si způsobil sám. Není to rekapitulace, ještě nechci odejít, musím toho hodně napravit a ostatně jsou mi teprve čtyři roky, a dospívám a jinak na svět nazírám aspoň uvnitř mé duše jemně šedé, takže lide český, začnu rokem, jenž by loňský. Devatenáctý Březen 2011 je mém životě zásadní, je to zlom mého žití, den před zahradnickým plesem já přišel do hospody a neměl ani korunu, den před tím sem všechno prohrál na automatech, tak sem se svěřil společnosti, že letošní narozeniny nebudu moci s nimi oslavit tak jak bych chtěl, každý mě spíš litoval, jen vrchní Jirka mi řekl ty jiný nebudeš, možná tato slova mě nakopla, možná že i to, že moji kamarádi lhali v práci šéfovi, aby mi půjčil, abych mohl splácet své pohledávky, potom přišlo nejhorší období, jaké sem kdy prožíval, lhal sem i neteři, takto přece nemohu žít dál a z ničeho nic sem přestál hrát, a během půl roku se s konsolidoval své půjčky, do jedné, přišel čas štěstí, literárně sem obšťastňoval své věrné, v práci do letošního Května, kdy firma přestala dostávat zakázky, mně šla práce hezky od ruky, společensky sem zářil, a svět byl najednou v rovnováze, bez depresí, vždycky sem je mněl, když sem prohrál. Od roku devadesát, když přišli, do města první automaty, sem hrál a prohrával, za tu dobu jsem mnohokrát přestával a znovu začínal, před čtyřmi roky sem těžce onemocněl, probudil sem se s umělého spánku dva dny na to, seděla u mě statná sestra v mých letech, která mi řekla pane Tomeš, já věděla že to přežijete vy máte silné srdce a máte v sobě hodně pokory a já si slíbil že už budu jiný, po návratu z nemocnice, až sem znovu začal chodit bez námahy, zašel si do hospody, přivítání bylo tak spontánní, že s přáteli z Vysočan sem dal několik kousku a v mém mozku nastal předěl a za několik neděl v době kdy mi sebrali částeční důchod, s pocitem nesmrtelnosti, znovu začal hrát, sice, s delšími přestávkami třeba půlročními, až do toho inkriminovaného dne, udělal sem za mojí závislostí tlustou čáru, nevím proč to najednou šlo, proč ne před deseti lety, proč sem si ve spořitelně neuděl limitovaný výběr na tisícovku jak mám teď, a mám internetové bankovnictví takže své účty řídím přes tuto vymoženost, myslím že mamka s nebes na mě zavolala už tam vole nelez, Jirka tou větou a neteř která mě občas postaví do latě. Když si uvědomím, co jsem v životě díky automatům podělal, muselo to přijít už kvůli mamince která mněl semnou opravdu trápení, pokaždé když sem prohrál a já prošel kolem jejího pokoje a ona už tam nebyla, řekl sem mami tvůj syn je dobytek, dnes kole projdu, řeknu ahoj nebo dobrou, muselo to přijít už kvůli dětem od mé sestry, kteří už mají své potomky, všichni mně navštěvují a posluhují protože přece sem odrostlí samorost a vedu život více méně bohémský, ale to neznamená že nevím co je slušnost a pokora neteř to vidí jinak protože má krásný vztah se svým mužem slušně vychované dcery, zkrátka fungující rodinu, já to zpackal, takže mě nemá doma kdo kultivovat, a tak pokud nepracuji, tak v mé hospůdce diskutuji s kamarády a mám prostě své víkendy, já vím že kvůli automatům sem přišel i o své jediné děvče, v mém podivuhodném životě které se vymyká veškerému lidskému chápání, i k tomu dopluji proti proudu, jak se mi začalo dařit, došlo mi, že přece mi ta nemoc kterou mám za sebou ve mně probudila pocity, že se dojímám když slyším hezkou písničku, napíší básníčku která mne citově dostane, koukám li na filmy pro děti s dětmi od neteře, synovcovi děti jsou ještě malé a stejně na to dojde, a samozřejmě sport, zvláště když hrají naší hymnu to si dojdu pro kapesník a před návštěvou říkám že mám rýmu, nikdy sem nedával své city najevo a teď bych je rozdával a nemám komu, ano mám svojí neteř jejího Luboše a vánoce u nich, kam jezdím co umřela mi mamka, neteřinky co dělají semnou skopičinky, mám synovce, on má zase dva kluky, taky zamnou jezdí a sem rád, ale myslím svoji rodinu kterou bych s tou vzdálenou spojil, ne asi bych své děti už nemněl a taky nevím jestli bych z nějakou ženou mohl žít, tak dlouho sem sám, proto sem mezi lidmi častěji, než doma opuštěný, proto vyhledávám zábavu a není problém sehnat někoho na tanec na pokec, a protože mám všeobecný přehled, tak mám přátele různý věkových skupin a protože sem veselý típek, tak mně mne mají všichni rádi ale nikdo nemiluje.